Historie sboru
Informace v tomto oddílu jsou čerpány z publikace kronikáře SDH Oldřicha Milta a kronikáře obce Otakara Formánka "Údavy - historie a současnost obce a SDH", doplněné o nové údaje a obrázky. Knížečku je možno ještě neustále zakoupit v hasičské hospůdce "U lípy" nebo přímo u kronikáře sboru Oldřicha Milta za 50,- Kč. Můžete nás také kontaktovat e-mailem nebo telefonicky. Historické dokumenty včetně kronik najdete v sekci Archiv obce.
Sbor dobrovolných hasičů – historie a současnost
Přenesme se opět v čase o 110 let zpět do doby, kdy starostou obce byl Jan Drápalík. V mnohých obcích vznikaly hasičské sbory a nevyhnulo se to ani nám. Práce na založení sboru v Údavech začaly již v létě roku 1902 vytvářením stanov. Ty byly hotovy v listopadu a 15.12. byl doručen schvalovací dekret z c.k. místodržitelství v Praze. Cesta k založení sboru byla otevřena. První valná hromada se konala 29.12.1902 za účasti 16 zakládajících členů. Přednášku o nezbytnosti sboru v obci pronesl učitel František Píbil, který se stal prvním velitelem. Z jeho projevu jsme po 110 letech převzali citaci „hájit statek i život bližních“ a umístili na nově vytvořený prapor SDH Údavy. Chceme tím vyjádřit úctu k našim předchůdcům.
Zápis z ustavující valné hromady SDH Údavy
Prapor SDH z roku 2012 nese citaci svých zakladatelů
Prvním předsedou (starostou) sboru byl zvolen údavský krejčí Jan Stehno, jeho náměstkem pak tehdejší starosta obce Jan Drápalík.
V lednu 1903 dostali hasiči příspěvek od obce 50 K, v dubnu potom 415 zlatých 50 krejcarů na zakoupení stříkačky. A všechno šlo zřejmě velmi rychle, protože již 1.6.1903 byla vysvěcena první stříkačka SDH Údavy. Obec pak pravidelně přispívala sboru částkou 50 K ročně, ale to nestačilo na stavbu kolny pro stříkačku. Naštěstí se podařilo získat státní subvenci ve výši 230 K, takže v roce 1905 si hasiči postavili první dřevěnou „zbrojnici“ mezi čísly 28 a 34 s rozměry 4,5 x 3,4 m. Hasiči v tomto roce již zasahovali u požáru, když v září vyhořela stavení č. 17 a 31. Členové sboru v těchto letech pilně cvičili, pořádali pochodová cvičení, kontrolovali komíny, ale též pořádali taneční zábavy, divadelní představení a výlety. Zřejmě měli skutečně kvalitní mužstvo, protože v roce 1906 zasahovali s 12 členným týmem při požáru ve Rváčově. V roce 1908 vyjeli dokonce k zásahu v okolních obcích čtyřikrát. Dvakrát do Horního Studence, jednou do Ždírce a do Krucemburku.
Roku 1909 dochází ke změně na postu předsedy, stává se jím Josef Štyndl. Do vypuknutí první světové války si hasiči připsali několik náročných zásahů – v roce 1913 hořela střecha u č.p. 32, na konci roku pak pomáhali při likvidaci požáru v Kocourově. 3. června 1914 došlo k požáru v Údavech. Vzplálo stavení č. 19 a od něj byly ohroženy okolní chalupy č. 18, 25 a 27. Zatímco první dvě už nebylo možné zachránit a shořely také, aspoň to třetí se podařilo uhájit. Domy č. 18 a 19 byly obnoveny a v listopadu 1914 zkolaudovány k bydlení.
O první světové válce a jejích obětech jsme se již zmínili v kapitole o historii obce. Zbývá dodat, že v roce 1916 měl sbor kvůli válce pouze 6 členů. Na pokyn okresního výboru v Chotěboři byli proto přijati i tři členové ve věku 16 a 17 let. Byli to: Josef Němec (rok poté byl stejně odveden na vojnu), Josef Lupoměský (okamžitě se stal jednatelem) a Vojtěch Růžička (umírá v roce 1918). Sbor byl ve své činnosti omezen, k požáru v Trhové Kamenici nemohl vyrazit, protože ve vsi nebyl k dispozici koňský potah.
V roce 1917 se starostou sboru stal Josef Lupoměský (hajný z Křemenice), naopak jeho jmenovec, syn obchodníka, odchází na vojnu. Sbor nakupuje 40 m hadic a toho roku je použije na hašení lesního požáru u Slavíkova. Naopak v Benátkách zasáhnout nemůže, opět chybí potah.
V této válce zemřeli tito členové sboru:
- Josef Štyndl, 6 let starosta sboru, 1916 u Bělehradu
- Karel Pecina 1916 na následky zranění u Nigyeriházy
- Josef Černý 1916
- František Stehno, rok nezjištěn
Po 1. světové válce byla situace ve sboru nepřehledná, přesto se zasahovalo u požárů v Údavech (č. 41 v roce 1918) a ve Všeradově (1919 hořelo stavení Vincence Brebery). Pořízení zvonu k ohlašování požárů se odložilo až ke stavbě nové zbrojnice.
Ke stabilizaci došlo v roce 1920, v čele zůstal Josef Lupoměský a velitelem Jan Stehno. Příští rok se v záznamech z jednání poprvé objevuje jméno ženy. Z důvodu volby tzv. „samaritní služby“ byla do ní delegována i Jaroslava Pecinová.
Důležitým mezníkem byl rok 1923, protože obec svým hasičům postavila hasičskou zbrojnici na dnešním místě za 21000,- Kč. Nicméně v dalších letech aktivita sboru nebyla nijak oslnivá, dokonce jsme byli vyloučeni z hasičské župy za to, že jsme se nezúčastnili cvičení v Horním Studenci. Proto sbor musel v roce 1929 opět zažádat o přistoupení k župě…
V roce 1930 nahradil zemřelého starostu J. Lupoměského starosta nový – Josef Tuhý. Velitelem byl zvolen Josef Korejtko (ten roku 1933 umírá a nahrazuje jej František Táborský).
Během roku 1936 už probíhala jednání s obcí o zakoupení motorové stříkačky a zástupce dodací firmy byl pozván k jednání. V únoru 1937 už dorazilo z hasičské župy schválení koupě nové techniky a v dubnu byla obcí zakoupena motorová stříkačka od firmy R. A. Smekal ze Slatiňan. Včetně výzbroje stála 18000,- Kč. Od té doby se pilně cvičilo, jen v tomto roce 14 krát.
Přesto nebylo vše v naprostém pořádku. Naopak. V únoru 1939 se obecní zastupitelstvo usneslo všemi hlasy (po návštěvě valné hromady hasičů), že hasičský sbor je v úplném nepořádku a požádalo okresní úřad v Chotěboři, aby mohlo sbor rozpustit a založit znovu. Majetek sboru pak svěřit těm členům, kterým zastupitelstvo bude důvěřovat. V květnu se pak konala nová valná hromada, kde byli zvoleni do čela sboru starosta Josef Tuhý a velitel Oldřich Nevečeřal. Přestože už byla válka, hasiči skutečně velmi zlepšili svou činnost, kromě cvičení pořádali zábavy a divadelní představení. Starosta Josef Tuhý byl dokonce vyslán na divadelní kurz do Chotěboře .
- Členové sboru se usnesli opět hrát divadlo. Jenže jeviště patřilo hostinskému Pecinovi. Hasiči se rozhodli jeviště odkoupit, jenže cena 400,- K byla pro ně dost vysoká, takže z koupě sešlo a Adolf Pecina hasičům jeviště propůjčil za 60,- K (v ceně jeviště, osvětlení, otop).
Stříkačka byla v neustálé permanenci a využívali ji i živnostníci. Např. mlynáři Josefu Vítovi z Dlouhého hasiči za proplacení 20 l benzínu vyčerpali tůň u mlýna.
V roce 1940 došlo k prověření stavu našeho sboru, na výroční valnou hromadu se dostavil okresní náčelník Alois Zícha a s ním velitel Okresní hasičské jednoty František Píbil (kde jsme to jméno jen slyšeli?). Oba byli se stavem našeho sboru tak spokojeni, že náš velitel Oldřich Nevečeřal byl jmenován okrskovým velitelem! O rok později už válečný režim poznamenal celý život v obci i ve sboru. Byly tvořeny noční hlídky, vždy z 1 hasiče a 2 občanů. Hasičská zbrojnice byla přepažena, aby bylo vyhrazeno místo pro hlídky vlasovců. Schůze i zábavy musely být povolovány radou politické správy Okresního úřadu a organizátoři museli žádat o prodloužení policejní hodiny. Přesto na zábavě v lednu hrál p. Eiss ze Slavíkova a v březnu vystoupili sokolové z Horního Bradla s divadelní hrou „Rychtářův poklad“.
Pohonné hmoty do motorové stříkačky jsou vydávány přídělově na poukázky (viz obrázek), sboru přicházejí rozkazy jako „oběžník o arijském pozdravu“, tiskopisy rozpisů služeb apod. V roce 1942 je velitelem zvolen Václav Stehno. Od roku 1943 se zápisy vytrácejí, teprve po válce se situace normalizuje.
Těsně po 2. světové válce musejí hasiči odesílat řadu dotazníků o odboji, o očistě v hasičstvu, o odcizené výzbroji, o činnosti členů v posledních dnech války atd. Ve sboru docházelo k mnoha rozbrojům, které vyvrcholily odchodem spousty členů a formováním nové členské základny. Na podzim roku 1946 má sbor pouze 13 členů, starostou je Josef Štyndl, velitelem Bohumil Rasocha. Hlavní náplní činnosti nového vedení bylo sestavení „Budovatelského dvouletého plánu“. Bohumil Rasocha ale hned příští rok odchází ze sboru a ve funkci velitele jej nahrazuje Josef Urban.
Rok 1948 přelomový ve všech směrech. Únorový převrat se do práce sboru promítl viditelně. SDH sestavil svůj první pětiletý plán. V programu činnosti toho roku byly i tyto oslavy:
- 7.3. oslava presidenta „osvoboditele“ – TGM
- 29.5. oslava narozenin presidenta Dr. E. Beneše
- 17.11. oslava narozenin presidenta Kl. Gottwalda
Rok byl zakončen pohotovostními soutěžemi České zemské hasičské jednoty v rámci „Gottwaldova Týdne vzorné práce“.
V roce 1949 se mezi přispívající členy hlásí i hostinská paní Pecinová (valná hromada u ní v hostinci, A. Pecina 1948 umírá) a vkládá do pokladny sboru 50 Kčs.
Zajímavostí roku 1950 je výzva všem sborům ke sběru semen lesních stromů pro výsadbu lesů. Členové se toho chopili při zimním pochodovém cvičení a na Okresní hasičskou jednotu zaslali např. 1,4 kg semene jasanu. Na podzim tohoto roku už probíhala společná schůze sboru s MNV, NF a KSČ k oslavě dne armády, kde všichni přítomní odsoudili počiny proti míru.
Od roku 1951 byl náš sbor jako všechny ostatní přejmenován na „Místní jednotu Československého svazu hasičstva“ a hlášení o činnosti putovalo na Okresní velitelství požární ochrany. Vedení sboru však zůstalo nezměněno. V roce 1952 se čistila požární nádrž a při žních se stavěly pravidelné žňové protipožární hlídky. V dalším roce už došlo ke změnám ve vedení sboru. Předsedou Místní hasičské jednoty se stal Antonín Dočekal a 1. místopředsedou Josef Urban.
Z dalších let se záznamy nedochovaly. Víme, že v obci fungovala Místní organizace svazu požární ochrany a vykonávaly se obvyklé činnosti jako opravy nádrže, údržba techniky, brigády nebo společné výlety, pořádané ve spolupráci s občanským výborem a SRPŠ (Sdružení rodičů a přátel školy). V šedesátých letech byl předsedou místní organizace Josef Joska, v roce 1974 po něm funkci převzal Vladimír Turnhöfer. Jednatelem byl zvolen Karel Culek. Z jejich působení v letech osmdesátých už máme více zpráv a informací.
- V roce 1975 se Miroslav Drápalík stává pokladníkem sboru a dělá jej dodnes. Co k tomu dodat? Děkujeme.
V roce 1982 má sbor 16 členů. 30. září v časných ranních hodinách došlo k požáru vyzděného sklepa s eternitovou střechou na zahradě č. 3 u Drápalíků. Požár hasili naši požárníci i další obyvatelé obce.
Na konci listopadu byla pořádána slavnostní schůze k 80. Výročí založení sboru, na které předal zástupce Okresního výboru svazu požární ochrany čestné uznání údavskému sboru za dlouholetou práci pro obec. Toho roku se také sešli na společné akci požárníci z Údav a Stružince na námětovém okrskovém cvičení u slévárny na Novém Ransku. Družstvo bylo zapojeno do požárního útoku s dálkovou dopravou vody s použitím údavské stříkačky a úkolu se zhostilo velmi dobře. Na tuto akci upomíná nejstarší dochovaný snímek našich hasičů, který nám věnoval stružinecký velitel a kronikář Miloslav Bouška.
Na snímku stojící zleva: Miroslav Drápalík (Ú), Adolf Adámek (S), František Joska (Ú), Josef Chvojka (Ú), Vladimír Štarha (S) a Miloslav Bouška (S). V podřepu údavští Karel Culek ml. a Stanislav Blažejovský.
Budova bývalé školy byla ohrožena požárem v roce 1984, přesně 16.11., kdy se vzňal zazděný trám u komínového tělesa a oheň zničil schůzovou místnost Občanského výboru, klubovnu SSM a část Místní lidové knihovny, kterou v té době vedl Jaroslav Dušek.
V roce 1986 provedli požárníci preventivní prohlídky téměř všech budov v obci a odpracovali na 320 brigádnických hodin (z toho 200 při přestavbě prodejny). Mimoto se zúčastnili soutěže v Křížové, kde se v konkurenci 14 družstev umístili na pěkném 5. místě.
I v dalších letech byli údavští velice agilní, odpracovali spousty brigád při úpravě bývalé školy i při údržbě techniky, po roce 1987 přibývalo i nových členů.
V roce se 1988 k tradiční práci přidává nová tradice, a to začátek pořádání sportovní turnajů pod patronací sboru. Prvním z nich byl v tomto roce turnaj ve stolním tenisu.
- Sportovní nadšenec Karel Bačkovský se pustil do záslužné práce a za pomoci některých dalších členů aktivizoval místní i přespolní rekreační sportovce, když připravil 1. ročník turnaje ve stolním tenisu a založil tím dlouholetou tradici. Turnaj vždy provázela dobrá atmosféra, výtečné občerstvení a hezké ceny. V devadesátých letech minulého století hrávalo v turnaji i 16 hráčů, což při systému „každý s každým“ znamenalo celý den zápasů na dvou stolech. Teprve třetí ročník v roce 1990 se však podařilo vyhrát domácímu borci. Byl jím Petr Turnhöfer, který slavil vítězství v turnaji celkem dvanáctkrát! Otci turnaje Karlu Bačkovskému se to povedlo v roce 1999. V některých letech se turnaj hrál během zimy a jara i ve dvou termínech.
Z turnaje ve stolním tenisu na počátku 90tých let 20. století
Mnohonásobný vítěz turnajů ve stolním tenisu Petr Turnhöfer
V roce 1989 s politickou změnou a pádem komunistického režimu ožila i činnost sboru. V budově bývalé školy začala neformálně fungovat malá hospůdka a členové sboru začali upravovat prostor kolem budovy. Stále tu byla i knihovna, jejíž provoz zajišťovala Naďa Turnhöferová.
V roce 1990 už se u vybudovaného antukového hřiště poprvé točilo prasátko na grilu
A v listopadu, na posvícení, se po mnoha letech pořádala pod patronací sboru taneční zábava. Bohatá účast i tombola byla příčinou toho, že se tancovačka protáhla do ranních hodin.
V roce 1991 má sbor 21 členů – 17 mužů a 4 ženy. Ve volbách byl zvolen starostou Vladimír Turnhöfer a velitelem Zdeněk Otradovský. Ten se pro časové zaneprázdnění po roce vzdává funkce a nahrazuje jej Stanislav Vacek. Opět se pořádají zábavy, brigády a akce pro děti.
V roce 1992 podává starosta Vladimír Turnhöfer žádost o přidělení identifikačního čísla organizace, při hodnocení roku na valné hromadě upozorňuje na skutečnost, že stříkačka bude muset projít v blízké budoucnosti opravou. Kromě mnoha brigád a účastí v soutěžích se rozjíždí, a opět z iniciativy Karla Bačkovského, další sportovní tradice. 4.7. se koná první nohejbalový turnaj, kterého se účastní 8 mužstev.
- V roce 2012 tomu bylo tedy 20 let, co jsme poprvé pozvali týmy z okolních obcí k nohejbalovému turnaji. Začátky byly pionýrské, voda ke kropení hřiště i k osobní hygieně se přivážela v cisterně, pod lípu se naskládaly židličky a fandilo se… Ale pivečko a grilované prasátko a výborná organizace udělaly z tohoto turnaje oblíbené místo pro řadu sportovců z okolí. Původní údavské mužstvo ve složení Karel Bačkovský, Oldřich Milt a Petr Turnhöfer nikdy na vítězství nedosáhlo (nejlépe v roce 1993 druzí z 12 mužstev), to se podařilo až v roce 2011 jejich mladým následovníkům (Petr Pelda ml., Tomáš Turnhöfer a David Urubčík), kteří se na hřišti za školou kdysi učili od svých mnohem starších předchůdců. O tom, jak byl v devadesátých letech turnaj oblíben, svědčí účast 16 mužstev v letech 1996 a 97. 2002 - 2005 přebírá pořadatelství Jaroslav Říha, v roce 2006 už se mladí nesejdou a koná se naopak první ročník turnaje veteránů pod patronací Oldřicha Milta. Teprve po dozrání mladé nohejbalové generace se od roku 2010 obě věkové kategorie spojily a turnaj je pořádán ve dvou částech – dopoledne veteráni, odpoledne „áčka“.V roce 2012 se však konal pouze veteránský turnaj.
Pravěk nohejbalu v Údavech - z 2. ročníku v roce 1993
Takhle jsme "vytírali" hřiště v roce 2002
Údavští Tři veteráni v roce 2006 - zleva Petr Turnhöfer, Oldřich Milt a Karel Bačkovský st.
První údavští vítězové turnaje z roku 2011 - Tomáš Turnhöfer, Petr Pelda ml. a David Urubčík
Rok 1993 je kromě rozdělení Československa významný tím, že SDH Údavy bylo přiděleno IČO a sbor od 2.3. vlastní živnostenský list na hostinskou činnost. Hospůdka U lípy se tedy oficiálně stává tehdy jediným výčepem v obci. Obsluhu zajišťují dobrovolně členové sboru ve svém volnu. Na hřišti i v sále se hrají turnaje v nohejbalu a ve stolním tenisu, na konci prázdnin se dětský den musel přesunout do sálu kvůli dešti.
Ilustrativní statistika roku 1993 svědčí o aktivitě nejen sboru:
- Počet členů SDH…………………..20
- Tanečních zábav…………………….5
- Grilovaných prasat…………………5
- Spotřeba piva…………………..65 hl
- Cena piva………………6,50 – 7,- Kč
Rok 1994 probíhal v podobném duchu, nad hřištěm pod lípou se při brigádách instalovaly zapuštěné lavice a stoly pro letní posezení (v létě se tentokrát griloval beránek!). Sbor uspořádal také námětové cvičení, při kterém se porouchala stříkačka. S tou už delší dobu byly potíže, proto hasiči požádali obecní úřad ve Ždírci n. D. o výměnu. Žádosti bylo vyhověno a sbor se stal opět akceschopným.
Valná hromada v tradičním lednovém termínu roku 1995 přinesla řadu změn. Po 21 letech ve funkci starosty sboru požádal o uvolnění Vladimír Turnhöfer. Ve volbách byl novým starostou zvolen František Plíšek, místostarostou Miloslav Pátek. Velitelem zůstal Stanislav Vacek. Během zimy a jara došlo ke dvěma vloupáním do hasičské hospůdky, takže bylo nutno opravit napáchané škody. Dva dny po druhé loupeži (7.5) totiž sbor hostil v sále první setkání údavských rodáků. Na konci května jsme se zúčastnili oslav 100 let sboru v Horním Studenci a vyzkoušeli novou stříkačku. Na „bednu“ to zatím nebylo, ale třeba jednou…
A nečekali jsme dlouho. Na okrskové soutěži v květnu 1996 v Podmoklanech konečně naši chlapi zabodovali a obsadili krásné 3. místo!
- Při této soutěži se také zformovala dnes už proslavená údavská pivní štafeta. Tehdy obsadila druhé místo, ale dlouhodobým poctivým tréninkem se vypracovala tak, že v poslední dekádě těžko hledá přemožitele.
V květnu onoho roku uspořádal sbor víkendový zájezd na jižní Moravu. Zúčastnilo se ho 45 lidí z řad členů i rodinných příslušníků a o zábavu nebyla nouze. Navštívili jsme zámek Buchlovice a sobotní večer strávili ve vinném sklípku.
Na rok 1997 budeme vzpomínat opět jako na rok stavební a údržbový. Napřed v březnu těsně před turnajem ve stolním tenisu „odešlo“ čerpadlo, díky finanční injekci obce ve výši 13000,- Kč však bylo okamžitě zakoupeno nové a turnaj se mohl odehrát. Od dubna pak začaly stavební práce na budově bývalé školy. Celý objekt se kvůli vlhkosti podřezával, čehož jsme využili k celkové rekonstrukci výčepu. K novým rozvodům elektřiny a vody přibyl i nový výčepní pult s policemi a hospůdka se opět vylepšila. Díky spoustě práce jsme v tomto roce dokonce odvolali účast na okrskové hasičské soutěži.
Provizorní výčep v patře při rekonstrukci v roce 1997
Do roku 1998 vstoupil sbor s novou jednatelkou – Olgou Říhovou. Ostatní funkce ve vedení zůstaly nezměněny. Kromě již zaběhnutých akcí se tento rok přidává další, a to turnaj v mariáši.
- Za vznikem další aktivity sboru stáli Karel Bačkovský a Miloslav Pátek. 28.3.1998 proběhl za jejich vedení první ročník Údavského mariáše. Vydatně jim v tom pomohl tehdy ještě chalupář Václav Slejška, který se postaral o počítačové zpracování výsledků. I tento turnaj se stal velmi populárním a v některých letech se ho zúčastnilo až 52 karbaníků! Jen zabezpečit ceny a občerstvení pro všechny účastníky bylo vždy velmi náročné a na pořádání akce se podíleli nejen členové sboru, ale i jejich rodinní příslušníci a příznivci. Z údavských se podařilo vyhrát zatím pouze dvakrát (když nebudeme počítat vítězství chalupáře Jiřího Janovského z roku 2002), a to v roce 2004 Miroslavu Drápalíkovi a v roce 2012 Tomáši Turnhöferovi. Pro zpestření dodejme, že Tomáš je zatím jediným Údavákem, kterému se podařil tzv. „oudavský grandslam“, tzn. vyhrát všechny tři tradiční turnaje – stolní tenis, nohejbal a mariáš (a k tomu ještě člobrdo!).
Z prvního ročníku mariáše v roce 1998
V roce 2010 sál plný karbaníků
Mezi účastníky turnaje bývá i kronikář obce Otakar Formánek
Druhý údavský vítěz mariáše - Tomáš Turnhöfer v roce 2012
Už v dubnu jsme vyrazili na další zájezd za krásami jižní Moravy. Tentokrát jsme prohlédli zámek Milotice, večer opět patřil vinnému sklípku. Celou cestu se nám o zábavu staral harmonikář.
V květnu jsme opět bodovali na okrskové soutěži v Krucemburku, družstvo pod vedením Standy Vacka vybojovalo v konkurenci 11 mužstev 2. místo!
Zleva Zdeněk Otradovský, Pavel Pilař, Petr Turnhöfer, Franta Joska, Franta Plíšek, Bohouš Němec, Milan Joska a jako učenlivý divák budoucí hasič Tomáš Turnhöfer
Na obrázku úplně vpravo tehdejší velitel mužstva Stanislav Vacek
Na konci prázdnin vzniká další tradice – Rodinný turnaj v nohejbalu.
- Rodinný turnaj je specialitou, kterou se baví členové i nečlenové na závěr prázdnin. Každá rodina má možnost postavit si svůj tým, dát mu originální název, zhotovit si dresy a přivést početnou skupinu fanoušků. Tak se sejde vždy minimálně polovina obce a každý fandí těm svým. Původně recesistická záležitost je dnes už skoro prestižní soutěží o neoficiální mistry Údav a blízkého okolí. Od roku 2007 se totiž hraje o krásný broušený pohár, který věnoval sboru údavský rodák a sportovec tělem i duší Pavel Korejtko. Přesto jde vždy především o zábavu a dobrou náladu, umocněnou něčím grilovaným a něčím pěnivým. Již názvy mužstev z 1. ročníku naznačují, o jaký turnaj jde (Soptíci, SK Atlantic, Oudavská torpéda…). V některých pojmenováních doznívá i nepsaná recesistická rivalita dvou částí Údav, rozdělených od sebe státní silnicí. Horní konec se nazýval Kozí Polsko, dolní pak Husí rynk. V historii turnaje do roku 2012 mají na svém kontě 4 vítězství Miltovi, stejně pak Němcovi v týmu s Rothanzlovými.
Při turnaji bývá neopakovatelná atmosféra
Fronta na grilované maso při turnaji
Na jaře roku 1999 se dokončuje oprava sálu u hasičské hospůdky. Vyměňuje se starý dřevěný strop, obnovují omítky a celkově společenská místnost tak dostává novou, důstojnější podobu. Během roku se opět konají všechny již zaběhnuté turnaje, na okrskové soutěži v Sobíňově tentokrát získáváme pouze bramborovou medaili. O letní povodni v obci jsme se zmínili již dříve.
K dalším změnám ve vedení SDH došlo na valné hromadě v lednu roku 2000. Složení výboru po volbách vypadá takto: starosta Miloslav Pátek, jednatel Bohuslav Němec, velitel Pavel Pilař. Turnaj ve stolním tenisu se přesouvá z důvodu stavebních prací v naší budově ke kolegům do Možděnice. Ostatní turnaje se pořádaly u nás. Okrsková soutěž ve Starém Ransku nás opět zastihla na 4. místě.
10.6.2000 zorganizoval sbor speciální zájezd s několika cíli – Hasičské muzeum v Přibyslavi, ZOO Jihlava a v neposlední řadě zastávka ve Světlé n. S., kde všichni výletníci popřáli hodně štěstí do života novomanželům Karlovi a Marcele Bačkovským při jejich svatbě.
Během srpna se pak podařilo realizovat v Praze nákup nové stříkačky.
Rok 2001 byl opět rokem stavebním se vším všudy. Po celý rok se přestavovalo patro budovy bývalé školy na 2 obecní byty, což ovlivnilo i pořádání akcí. Stolní tenis a mariáš se ještě stihly, ale nohejbalový turnaj byl tento rok zrušen. Táta a syn Joskovi opravili na jaře stříkačku, ale mužstvu to moc nepomohlo, žádných dobrých výsledků v soutěžích jsme nedosáhli.
Další rok, 2002, byl rokem 100. výročí založení sboru a zároveň rokem dětí. Akcí bylo nepočítaně. Od zaběhnutých turnajů až po první dětský karneval, hasičský bál atd. v soutěžích se nám moc nevedlo a stříkačka musela opět na opravu. Ta nakonec dostala i nový nástřik a nové savice.
Mezníkem je 16. červen, kdy vznikl u sboru Oddíl mladých hasičů. O jeho činnosti si můžete přečíst zde
Tou největší akcí toho roku byla oslava 100. výročí založení našeho SDH . Konala se 31. srpna a ve všech směrech se povedla. Byla zpestřena námětovým cvičením, kdy 9 sborů mělo za úkol dopravit dálkově vodu z Barchaneckého potoka k požáru kravína ve vsi. Překonat 900 m vzdálenosti se podařilo a okrskový velitel J. Němec zúčastněné pochválil.
8 hasičů ze sboru bylo vyznamenáno za dlouholetou činnost, pozdravil nás i starosta města Jan Martinec. V programu se předvedl i čerstvě založený Oddíl mladých hasičů, další disciplíny už byly nevážné a postupně se přešlo k večerní zábavě se zpěvem a tancem.
Prosadila se i naše pivní štafeta
Díky mladým hasičům se členská základna na začátku roku 2003 rozrostla na 47 osob! Naše tradiční akce proběhly všechny, ale zase tu byla jedna navíc. Mladí hasiči uspořádali Závod požární všestrannosti za účasti 11 družstev z Údav a Sobíňova. V soutěžích dospělých jsme v Podmoklanech byli dvanáctí, ale co na tom, pivní štafetu jsme s přehledem vyhráli!
Na podzim jsme jeli i s dětmi na výlet do sklárny do Okrouhlice, pak jsme ještě natřeli střechu zbrojnice a rok zakončil Vánoční turnaj ve stolním tenisu pro děti.
- Tradici dětského vánočního turnaje založil údavský pingpongový mistr Petr Turnhöfer a pořádal jej až do roku 2010. Časem se počet dětí zmenšoval a některé z nich už dále trápily své rodiče v turnaji pro dospělé.
Obrázek z dětského vánočního turnaje v roce 2008
Rok 2004 jsme zahájili turnajem ve hře „Člověče, nezlob se“, poté teprve následovala valná hromada. Na té se nás napočítalo už 57. Způsobil to hlavně příliv dalších manželek do sboru. V únoru jsme uspořádali zabijačku a poté další akce – stolní tenis, mariáš, dětský karneval, pálení čarodějnic, nohejbal, rodinný turnaj, posvícení, vepřové hody, Mikuláše atd.
Obrázek ze soutěže "Člověče, nezlob se" v roce 2010
Důležitější ale byly tentokrát výsledky v soutěžích. Zatímco v prvním pololetí se příliš nedařilo, v září jsme obsadili druhé místo v Memoriálu L. Drápalíka v Dřevíkově.
V roce 2005 po uzených hodech následovala VVH, která byla opět volební. Došlo ke změně na místě velitele, zvolen byl Miroslav Rothanzl. Sál hospůdky jsme vybavili televizí, počítačem, hi-fi věží a uzamykatelným nábytkem.
Na okrskové soutěži v Horním Studenci jsme poprvé postavili 3 družstva, z toho 1 smíšené. Naše „áčko“ obsadilo krásné 3. místo. Na jaře jsme jeli sbírat kamení na pole k Bezouškům, v létě jsme si jeli přivydělat do Dřevíkova, kde jsme zajišťovali organizaci Country bálu. V září jsme poprvé pořádali na domácí půdě soutěž PS 8.
- Od té doby pořádáme „osmičky“ každý rok. První ročníky se konaly ještě u požární nádrže, poté se postupně přesunuly do areálu u naší hospůdky. Soutěží se v netradičním útoku PS 8 a v doplňkových soutěžích (pivní štafeta, přetah lanem apod.). Jako domácí jsme vesměs tuto soutěž vyhrávali, jen občas nám to vyfoukly Podmoklany. Akce je pořádána vždy drtivou většinou členů SDH pro svou náročnost v organizaci soutěží, občerstvení a celkového zázemí.
Obrázek z "osmiček" 2006 - naše mužstvo
V roce 2010 nástup mužstev už v areálu "U lípy"
Do roku 2006 jdeme s plánem postavit u hřiště zastřešenou „pergolu“, protože počet akcí za rok stále stoupá a mnohdy nás překvapí počasí. Město nám pomohlo a tuto akci spojilo s důkladnou přestavbou přízemí budovy bývalé školy. Při rodinném turnaji na konci prázdnin jsme už seděli v „pergole“.
V soutěžích jsme měli úspěch – v Dřevíkově jsme byli třetí, ale v Možděnici na oslavě 100 let sboru jsme zvítězili jak v útoku, tak v pivní štafetě!
V roce 2007 jsme byli na kamení třikrát, takže do pokladny nám přibyly nějaké korunky, které se pak v květnu u prvního grilování proměnily na vepřové. Václava Rothanzlová opět se svými kolegyněmi uspořádala další ročník soutěže „Člověče, nezlob se“, údavští veteráni v nohejbalu Bačkovský, Milt a Turnhöfer přivezli dvě umístění na „bedně“ z okolních turnajů – druzí ve Ždírci, třetí ve Rváčově.
30.6.2007 jsme společně oslavili svatbu Martiny Říhové a Martina Rychlého, pergola už výborně sloužila i s výčepem.
V červenci už jsme slavili další výročí – 105 let sboru. Přijelo k nám 10 sborů z okolí, opět jsme soutěžili, a tentokrát nám bylo uděleno Okresním sdružením hasičů v Havl. Brodě „Čestné uznání za aktivní činnost v hasičském hnutí“. Po klasických soutěžích opět následovaly ty nevážné a do noci se slavilo.
Nástup mužstev při oslavách 105. výročí sboru v roce 2007
Předvedli se i mladí hasiči
Vítězství v pivní štafetě už se bralo jako samozřejmé
V soutěžích bylo střídavě oblačno. V Dřevíkově muži vybouchli, ale plně je nahradilo naše ženské družstvo senzačním vítězstvím! Muži si to vynahradili třetím místem v Podmoklanech v boji o Pohár Podoubraví.
Výroční valná hromada v lednu 2008, podpořená výborným uzeným, napočítala 52 členů sboru (34 dospělých a 18 mladých). V soutěžích toho roku jsme v Krucemburku obsadili dvě místa na stupních vítězů – veteráni byli druzí, muži třetí. Veteráni ještě dvakrát vystoupali na druhé místo, a to vždy v Podmoklanech.
Novinka roku – rybářské závody!
- Požární nádrž byla vždy jen starostí, která se neustále musela udržovat. 13.9.2008 se stala místem prvních rybářských závodů pod hlavičkou SDH. Do nádrže se nepozorovaně vpraví několik jatečních kaprů, pak se sejde pár desítek lidí a snaží se je dostat ven. Sčítají se míry a kdo má víc, vyhraje. Většinou je to však pan František Zamazal. U „rybníka“ je ale skvělá nálada, stojí tu letní restaurace a naše šikovné kuchařky nám ještě smaží bramboráky, kapry a jiné všemožné pochoutky. Každý rok skvělé, a když zrovna není bouřka, ještě lepší!
Vynikající servis v podání našich žen
Od tohoto roku po tři následující léta se konala i tzv. „rodinná týmová soutěž“, skládající se z mnoha branných, sportovních nebo paměťových disciplín. Nechyběl závod v pytlích, jízda v kolečku, střelba, chůze na chůdách a jiné pasti na zúčastněné. První ročník vyhrála v konkurenci
12 týmů rodina Rothanzlova.
Rodinné týmy při střelbě v prvním ročníku
Občas jde o nos...
V první polovině roku 2009 se nám na soutěžích nedařilo, tak jsme raději jeli na zájezd. V červnu jsme navštívili Opočno, Dobrušku a tvrz Dobrošov. Organizátorky Naďa Turnhöferová a Václava Rothanzlová nám připravily bohatý program.
V druhé polovině roku už jsme se pochlapili a po vítězství u nás na PS 8 jsme vyhráli i dřevíkovský Memoriál Ladislava Drápalíka! A k tomu 3. místo v Sobíňově a další vítězství na Slavíkově! Tuto sezónu skutečně skvostná bilance!
Stojící zleva Milan Joska, Petr Pelda ml., Jan Němec, David Plíšek, Bohuslav Němec, František Joska a Pavel Pilař. V podřepu zleva Petr Pelda st., Vojta Rothanzl, Tomáš Turnhöfer, David Malínský ml. a David Malínský st. Ležící velitel Mirek Rothanzl
Stojící zleva Franta Joska, Pavel Pilař, Petr Pelda st. a ml., Petr Turnhöfer, Jarda Říha, Míla Pátek, David Plíšek a Vojta Rothanzl. V podřepu zleva Milan Joska, Mirek Rothanzl, Luboš Kujal a David Malínský st. a ml.
A jako třešnička na dortu se vyjímá titul vicemistra ČR v požárním sportu v kategorii dorostu do 18 let pro Jana Němce, který sezónu absolvoval na hostování v týmu SDH Meziměstí. Skvělá práce Oddílu mladých hasičů přinesla i tady své ovoce.
Jan Němec s medailemi z mistrovství ČR
Na sv. Václava jsme nezaháleli a odstartovali další akci z naší dílny – fotbalový zápas ženáčů proti svobodným.
- První ze série těchto „mačů“ se odehrál ještě na louce pod vsí a vyhráli jej mladí 11 : 8. Zápasy se vyznačují zarputilostí a ohromnou touhou po vítězství, i když je to „jen sranda“. Těm starším trvalo dva roky, než to mladým oplatili a na asfaltovém hřišti u hospůdky jim to konečně vrátili a vyhráli v prodloužení 11 : 10. To byl masakr (duševní)! Netrvalo však dlouho a mladí to ženáčům vrátili i s úroky v roce 2012 - 16:5.
Z prvního ročníku, který se konal na louce pod vsí
2011 - slavné vítězství ženáčů
Za rok je vše jinak - drtivé vítězství svobodných
Rok 2010 a opět volební valná hromada. Ke změnám ve vedení nedošlo, ale uzené hody se vydařily. Hlavním tématem roku se stane přístavba hasičské zbrojnice, kterou sbor plánuje již delší dobu a žádá město o podporu.
12. února jsme hostili okrskovou konferenci a v jejím průběhu byl zvolen Miroslav Rothanzl okrskovým velitelem! Je to jistě ocenění práce celého našeho sboru a jeho pověsti v regionu. Na okrskové soutěži ve Ždírci obsadili veteráni 2. místo a muži místo třetí. Při oslavách 105. Výročí založení sboru v červnu tamtéž byli naši muži druzí. Doma pak na PS 8 opět vítězství u stříkačky i u půllitru. V Dřevíkově na memoriálu se opět dařilo, muži byli druzí a naše děvčata senzačně zvítězila!
Stojící zleva Petr Linhart, Vojta Rothanzl, Honza Němec, David Malínský ml., Franta Joska, Pavel Pilař, David Malínský st., Petr Pelda st. a Tomáš Štěrba. Dřepící zleva Mirek, Rothanzl, Miluška Němcová, Katka Štěrbová, Lukáš Malínský, Katka Rothanzlová, Pavlína Pilařová a Míša Peldová
V červenci začala realizace přístavby hasičské zbrojnice, firma Bříza a Štěpánek nám ji do podzimu postavila. Posezení po oficiálním předání se zástupci města v hasičské hospůdce bylo dlouhé a bouřlivé. Zrovna tak bujarý byl i poslední den v roce, Silvestr, v hospůdce U lípy.
Na výroční valné hromadě v lednu 2011 jsme si připomněli aktivity roku při promítání filmové prezentace, kterou připravil kronikář SDH Oldřich Milt.
I v tomto roce jsme uspořádali všechny naše tradiční akce, navíc od města jsme dostali jako dárek nový dřevník za pergolou, takže budování celého sportovního areálu se v podstatě uzavřelo a v kombinaci s hospůdkou tvoří krásné zázemí pro činnost SDH.
V soutěžích jsme uspěli na jaře v Podmoklanech, kde veteráni i muži obsadili druhá místa. V domácí soutěži PS 8 nás zachraňovala už jen ta pivní štafeta… V Dřevíkově se nám také nedařilo, ale týden nato v Rovném při oslavě 100 let sboru, kam jsme vyslali celkem 4 družstva, děvčata vyhrála a muži byli druzí! Triumfální příjezd do Rovného a došlá nafta v traktůrku strojníka Franty Josky nám ještě dlouho bude vyvolávat úsměv na rtech.
V Rovném jsme postavili 3 týmy - vzadu zleva Tomáš Novák, Petr Turnhöfer, Petr Pelda st., Oldřich Milt, Kristýna Plíšková, Miluška Němcová, Bohouš Němec, Mirek Rothanzl, Míla Pátek, David Malínský st. Před nimi zleva Vojta Rothanzl, David Plíšek, Katka Štěrbová, Míša Peldová, Dominika Michalová, Tomáš Turnhöfer, Lukáš Malínský, Petr Linhart a Tomáš Štěrba. Vpředu se válejí zleva Petr Pelda ml. a Honza Němec
2012 – rok 110. výročí SDH Údavy. Od výroční valné hromady neděláme nic jiného, než plánujeme, opravujeme, sháníme, připravujeme a modlíme se, aby 30. června bylo krásně a aby se nám oslavy vydařily. Jak je patrné z předchozích řádků, Sbor dobrovolných hasičů zůstal jedinou organizací v Údavech, která sdružuje občany a dává našim dnům náplň. Oslavy nakonec proběhly náramně. Přetiskujeme článek, který jsme zveřejnili v Našich Novinách po akci:
- Za krásného letního počasí jsme v sobotu 30. června důstojně oslavili 110. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Údavech. Přípravy tohoto slavnostního dne trvaly půl roku, ale průběh akce potvrdil, že to nebyla marná práce. Sjelo se k nám 14 sborů z okolních obcí a dorazilo i několik set návštěvníků, kteří si to nechtěli nechat ujít. Po poledni vyšel od hasičské zbrojnice slavnostní průvod s mažoretkami, kočáry, historickou technikou a zástupci hasičských sborů s jejich prapory. Po průchodu obcí se všichni zúčastnění shromáždili na hřišti za bývalou školou, kde proběhl hlavní program. Zástupci města v čele se starostou Janem Martincem ocenili činnost údavského sboru a předali starostovi SDH Miloslavu Pátkovi nový spolkový prapor. Ten byl poté posvěcen farářem Piotrem Balewiczem. V dalším průběhu oslav byli oceněni mnozí členové sboru za dlouholetou aktivní činnost, i celý sbor, který je jediným spolkem působící v obci. V závěru slavnostní části byla též pokřtěna publikace o historii obce a SDH Údavy, kterou sbor k letošnímu výročí vydal. Po oficiální části už došlo na hasičské soutěže, konkrétně netradiční požární útok PS 8. Po loňských nezdarech domácích týmů jsme si to letos vynahradili a zvítězili ve všech kategoriích, včetně pivní štafety. Zkrátka jsme byli připraveni ve všech směrech. A to i proto, že při organizaci oslav pomohli všichni členové sboru i jejich rodinní příslušníci, a navíc mnoho našich příznivců. Všem patří poděkování za celodenní dřinu při zabezpečení programu a občerstvení pro stovky návštěvníků. Večer už proběhl nesoutěžně s živou hudbou a tancem, napětí z organizačního stresu vyprchalo a oslavenci i hosté se mohli věnovat nespoutané zábavě.
Slavnostní průvod s mažoretkami
Starosta Jan Martinec předává starostovi SDH nový prapor
Nástup zúčastněných sborů
Více o oslavách 110. výročí založení SDH Údavy naleznete ve Fotogalerii z akcí
Video z oslav, nafilmované Pavlem Šlemínem a sestříhané Oldřichem Miltem, najdete v sekci Videa z akcí.
